Jan Hachran - články

TÝDEN.CZ

14. 12. 2018
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Veliká je Artemis Efezská!

Autor: Jan Hachran

26.11.2017 17:51

Pokud bychom se mohli vydat do starověku, zjistili bychom, že v mnoha aspektech se život tehdejších lidí příliš nelišil od toho našeho. Města jako Řím, Alexandrie nebo Efez byla pulsujícími středisky obchodu a společenského života s mnoha výdobytky, které znovuobjevil až novověk. Veřejné toalety, rychlé občerstvení, kanalizace, vodovody a činžovní domy - to vše patřilo k životu velkého starověkého města. Nebylo vyjímkou, že tato střediska mívala i přes milion obyvatel, čehož znovu dosáhl až Londýn v 18. Století, neboť středověká a ranně novověká města byla z dnešního pohledu poměrně malá. Když jde člověk starou Prahou a uvědomí si, kde vlastně dříve končila, a kde se nacházely městské hradby, dojde mu onen velký rozdíl. Ale to jsem se nechal trochu unést, vraťme se zpět do starověku. Každé z těchto sídel mělo nějaký svůj prvek, který je učinil významnými. Řím se stal hlavním městem jedné z nejmocnějších říší, Alexandrie byla centrem antické vzdělanosti a za ptolemaiovského období sídlem faraona, Kartágo a později i Caesarem obnovené nové Kartágo bylo jedním z nejdůležitějších přístavů. A Efez byl vyjímečný svým kultem, jenž z něj učinil jedno z nejvýznamnějších poutních míst své doby. Právě zde se totiž nacházel jeden z divů starověkého světa - obrovský Chrám bohyně Artemis.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Arthemis_of_Ephesus_-_Palazzo_dei_Conservatori_-_Musei_Capitolini_-_Rome_2016.jpg/658px-Arthemis_of_Ephesus_-_Palazzo_dei_Conservatori_-_Musei_Capitolini_-_Rome_2016.jpg

 

 

Efez (řecky Efesos) byl původně založen před téměř čtyřmi tisíci lety jako jedna z mnoha řeckých kolonií v malé Asii a postupně se z osady stalo jedno z nejvýznamnějších starověkých center. Hojně k tomu přispěl právě kult této bohyně, jejíž netypický vzhled s mnoha prsy (někdo tvrdí, že se nejedná o prsa, ale o věnec z býčích varlat) je poměrně známý. Legenda říká, že socha, jenž se stala později hlavní uctívanou relikvií, měla spadnout z nebes, což má nejspíše reální základ, neboť její hlava, ruce a nohy mohly být vyrobeny z tmavého materiálu meteorického původu. Klasická řecká Artemis jak ji známe z mytologických představ byla bohyní lovu a přírody, která se spolu se svými psy a svou družinou proháněla po lesích a za každou cenu si střežila své věčné panenství, ketré si spolu s lukem a šípy vyprosila jako dar od svého otce. Byla dcerou Dia a Léthó, sestra Apollónova. Představa obyvatel Efezu byla poněkud odlišná. Má se za to, že v Malé Asii došlo ke splynutí klasické řecké Artemis s významným kultem místní mateřské bohyně Kybelé. Vznikla tak idea, kterou známe v podstatě až do dnešní dnů v podobě uctívání panenky Marie, tedy idea bohyně, která je zároveň pannou i matkou, jenž symbolizuje plodnost a rodinu, ale zároveň i nevinnost a čistotu. Ačkoliv je dnes neposkvrněné početí panny Marie terčem mnoha vtipů, tak je třeba uvést, že pro člověka z doby, kdy má tato idea již v těchto kultech kořeny, to tolik divné nebylo. Polytheismus v rámci starověkých řísí byl zprvu decentralizován, později z části centralizován, ale nebylo vyjímkou, že když člověk cestoval po starověkých chrámech, tak v každém byly mytologické vztahy i povahy božstev dosti odlišné a často i protichůdné a trochu nelogické, ale i to mělo svůj význam. Zatímco v jednom městě byl konkrétní bůh uctíván jako dobrý, v jiném byl obávaný jako zlý. Stejně tak v jednom místě mohl být synem nebo dcerou určitého božského páru a v jiném místě úplně jiného páru. Vykrystalizovalo několik podobných kultů bohyní (Isis, Astarté, Inanna, Artemis Efezská), které symbolizovali ženský element v co nejširším spektru vlastností. Je to v podstatě i určitý odraz přírody v její panenské čistotě na jedné straně a plodivé síle na straně druhé. V nejstarším dobách těch kladných i negativních, později byly zdůrazňovány hlavně ty pozitivní. Tato představa poté plynule přešla i do křesťanství v podobě Bohorodičky. I když ne jako bohyně, ale jako svaté ženy vyvolené k tomu, aby přivedla na svět Boha - Syna, Ježíše Krista.

Artemis Efezská (autor: Jan Hachran)

 Artemis Efezská (autor: Jan Hachran)

 

Artemis Efezská byla v podstatě starším zpodobněním této myšlenky. Její soše přinášeli oběti a dary lidé z celého středomoří, včetně mnoha králů a několika římských císařů. Efesos byl v podstatě jedním z nejvýznamějších poutních míst své doby. Zmiňuje se o něm i Bible, konkrétně kapitola, kdy se svatý Pavel vydá do Efezu kázat evangelium, což ve městě vyvolá bouře a nepokoje, které vyvrcholí velikým shromážděním v místním amfiteátru, kde obyvatelé 2 hodiny provolávají: "Megalé hé Artemis Efesión!", tedy "Veliká je Artemis Efezská!". Celé pozdvižení vyvolal zlatník Demétrios, který byl v podstatě výrobcem suvenýrů (vyráběl stříbrné zmenšeniny chrámu) pro poutníky a bál se o své živobytí, o které by přišel, kdyby Artemis přestala být uctívána. I přes to všechno zde Pavel zanechal malou skupinu křesťanů, jenž se v průběhu desetiletí a staletí postupně rozšíří natolik, že se později celé město stane křesťanským. Již v prvním století se zde prý měla kousek od chrámu objevit malá kaplička zasvěcená panně Marii, neboť se věřilo, že ji po ukřižování a zmrtvýchvstání Krista odvezl svatý Jan právě do Efezu, kde měla nějaký čas pobývat. V křesťanských dobách se zde prý ukazovala a byla uctívána chýše, kde měla Marie pobývat. Tuto chýši můžete v Turecku navštívit dodnes.

 

O pár století později vlivem nástupu křesťanství kult zaniká, je však v podstatě nahrazen kultem panny Marie, který dle mého soudu z kultu těchto starověkých bohyní z velké části vychází a je do určité míry jejich následovníkem. Efez tak i přes zničení chrámové sochy Artemidy davem křesťanů zůstal i nadále městem panny, i když už ne Artemidy, ale Marie. Mnoho symbolů však zůstalo zachováno, včetně jednoho svátku, konkrétně 15. srpna, jenž slavíme jako Svátek nanebevzetí panny Marie, což je přesně den, kdy se konala do Efezu největší pouť z celého roku za Artemidu Efezskou. Já jako křesťan to nepovažuji za nic špatného, naopak v tom z určitého pohledu vidím spíše potvrzení mariánské legendy jakožto nejvyšší a nejvznešenější formy určitého příběhu, který lidstvo provází již od počátku, ale to je můj náhled, který předkládám jako takové zamyšlení na závěr, ale nikomu ho nevnucuji. 

 

S úctou

Jan Hachran



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.29

Diskuze

Jan Hachran

Blog o mystice, historii a všech jiných zajímavostech.
já
Oblíbenost autora: 9.58

O autorovi

Jsem student medicíny a zároveň výtvarník a ilustrátor, který se zajímá o vědu, historii, filosofii a také o evropskou židovsko - křesťanskou ezoterní tradici.

Kalendář

<<   prosinec 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA